Calligraphy&Vita

Česká verze 

 

Among the things you might not know about me is that I really like calligraphy. Some time ago, I had a sudden urge to do some "beautiful handwriting" after more than three years of not touching my pens. I was inspired by Morgenstern's poem "Unter Zeiten", which will surely by appreciated by everyone who's had to learn all the German tenses:

Unter Zeiten

Das Perfekt und das Imperfekt

tranken Sekt

Sie stiessen aufs Futurum an

(was man wohl gelten lassen kann)

Plusquamper und Exaktfutur

blintzen nur

I admit it's quite literal, writing the poem in the shape of a glass. In order to keep the correct shape, I first created a stencil, drew the glass on the paper with a pencil, then glued on some small circles (as bubbles of the sparkling wine) from marble paper and then wrote the poem on with black/blue ink. And oh no, I just realized I wrote “Extrafutur” instead of “Exaktfutur”, what was I thinking? TT___TT

 It's certainly not a masterpiece, but I haven't degenerated as much as I thought I might have in so many years. It's quite a surprise that the pens survived as well. Also, it was more or less the first work that could be considered modern, before I mainly copied old manuscripts.

Anyway, I thought I'll show you my little world of calligraphy - my tools and the scarce old texts I drew.

I started trying my hand at calligraphy back in elementary school, so this one is from the time when I was around eleven or so:

The first "whole" piece I did was this poem by Byron, I was around fifteen I think?

This was supposed to be a journal cover for taking notes in my literature class:

Here is a fake Latin manuscript page I did when I was seventeen, there’s a blunder someplace in the text, because I was cross-eyed from staring at Latin for such a long time (if you're wondering - this kind of text is too difficult for me to read even with a dictionary, unfortunately - but I still can read simpler texts, I tried reading one of Erasmus' Colloquia for my exam at uni and I understood the majority of the text):

I also wrote two of my own poems - both got me a first prize in a Sonnet competition, I wrote them when I was fifteen (and got the prize when I turned sixteen), so I was in the children's category (I wouldn’t stand a chance against the adults). I can't really translate them in English, but the reason why my sonnets were successful (at least I think I know why) was that even though I certainly didn't bother with keeping the traditional rhythm, the first letters of each row gave a Latin phrase that had a connection to the overall meaning of the poem. Mind you, I successfully outgrew the adolescent craving to fill piles of papers with my pitiful literary attempts. (Do you think it transformed into my craving to crowd the cyberspace with my thoughts instead?)

I also experimented with decorative borders:

I made this one to compliment a sonnet I wrote for the first man I had feelings for when I was "sweet seventeen". Since I was shy, I told him I liked him via a sonnet, haha. Later on, I hand-made him a book about ravens for birthday since he liked them a lot, I think I had pictures of it someplace too, but not sure where (no, he didn't fall for me after reading the sonnet, it was a bit more complicated).

This one was the first page of a script for an Alice in Wonderland play we were supposed to perform with my former friend and several teachers, but we never got around to actually doing it. Those who read my previous blog might remember several funny stories from the preparations of the performance. It's a real pity, because the friend and me went through the trouble of re-writing the story so that it rhymed. 

And of course, you’ve seen the tote bags - so I guess I did come calligraphy recently after all.

(Carmina Burana <3)

And two book-like accessories I made (tutorials here and here on my previous blog):

And that's all... I haven't really done much in 10 years or so.

Here is my inspirational folder ( I sure have a lot to learn):

As for my equipment, I used to buy pen nibs in an antique store next to our high school, I got some from my grandma and I bought a couple of them in art stores and souvenir shops. There was a time when calligraphy was extremely popular and it was really easy to buy pens, inks and books.

Don't worry, I'll go back to posting my looks on Monday. :)

Yours truly

Vita

____________________________________________________

Mezi věci, co o mně nejspíš nevíte, patří to, že mám ráda kaligrafii. Nedávno mě po dlouhé době popadlo nutkání něco „krásného napsat“. Přitom jsem snad tři roky na pero ani nesáhla. Inspirovala mě Morgensternova báseň „Unter Zeiten“, již určitě ocení každý, kdo se někdy učil německé časy:

Unter Zeiten

Das Perfekt und das Imperfekt

tranken Sekt

Sie stiessen aufs Futurum an

(was man wohl gelten lassen kann)

Plusquamper und Exaktfutur

blintzen nur

Uznávám, že je to poněkud doslovné - nepsat tu báseň do tvaru sklenice. Abych udržela správný tvar, vystřihla jsem si šablonu ve tvaru sklenky, obkreslila ji na papír, nalepila vystříhaná kolečka z mramorového papíru jako bublinky sektu a pak teprve napsala báseň černým a modrým inkoustem. A teď vidím, že jsem místo „Exaktfutur“ napsala „Extrafutur“, na co jsem proboha myslela? TT____TT

Není to žádné veledílo, ale alespoň jsem nezdegenerovala tak moc, jak jsem se obávala po těch letech. Je překvapivé, že přežila i ta pera. A vlastně je to první výtvor v moderním duchu, předtím jsem většinou kopírovala starodávné rukopisy.

Říkala jsem si, že když už jsem v tom, mohla bych vám ukázat i svůj malý kaligrafický svět - některé staré výtvory a náčiní, s nímž píšu.

Poprvé jsem kaligrafii zkusila na základce, když mi bylo asi jedenáct:

První celistvý výtvor jsem stvořila, když mi bylo asi patnáct během střední.

A zde je falešný latinský rukopis z doby, kdy mi bylo sedmnáct. Myslím, že tam je někde hrubka, když už mi z té latiny švidraly oči. (Kdyby vás to zajímalo - takovéto texty jsou na mě moc složité a nerozumím jim moc ani se slovníkem, ale jednodušší ještě celkem zvládám, třeba k jedné zkoušce jsem zkoušela číst jedno z Erasmových Colloquiorum a celkem jsem většinu pochopila.)(Poznámka č.2: Ve škole tvrdili, že máme i v čj skloňovat latinsky, proto tvar s -orum, doufám tedy, že jsem si nespletla deklinaci, to by bylo poněkud trapné XD.)

Obal na sešit z literatury:

Také jsem přepsala dvě ze svých vlastních básní - vyhrály mi první místo v soutěži sonetů, napsala jsem je, když mi bylo patnáct a cenu dostala v šestnácti, proto jsem byla ještě v kategorii dorostenců (proti dospělým bych si ani neškrtla). Myslím, že měly úspěch, protože i když jsem se neobtěžovala dodržováním nějakých jambických pentametrů, první písmena každé řádky dala dohromady latinský citát, který shrnoval význam básně. Od té doby jsem úspěšně vyrostla z adolescentní touhy zaplavovat svět stohy papírů se svými literárními netvory. (Která se nejspíš transformovaly do mého momentálního spamování kyberprostoru.)

Případně jsem experimentovala s ozdobným bordurami:

Tuhle jsme nakreslila speciálně proto, aby doplnila sonet, který jsme napsala pro vůbec prvního muže, do kterého jsme se zamilovala, když mi bylo „sladkých sedmnáct“. Byla jsem moc nesmělá na to, abych mu řekla, že se mi líbí, tak jsem mu napsala sonet, haha. O něco později jsem mu k narozeninám vyrobila knihu o havranech, protože je měl rád, ale nevím, jestli (a kde) mám její fotky. (Ne, nezamiloval se do mě bezhlavě po přečtení toho sonetu, bylo to poněkud komplikovanější.)

Tohle je první stránka scénáře ke hře Alenka v říši divů, kterou jsme měli předvést s bývalou kamarádkou a několika učiteli ze školy, ale bohužel z toho sešlo. Ti z vás, kdo četli můj minulý blog, si možná pamatují legrační historky z chystání představení. Je vážně škoda, že jsme ji nakonec nepředvedli, protože jsme s onou kamarádkou Alenku zveršovaly.

A samozřejmě jste už viděli tuto tašku - takže vlastně není tak úplně pravda, že jsem v poslední době nepsala.

(Carmina Burana <3)

A dvě knihoidní ozdoby, co jsem vyráběla (návody zde a zde na mém minulém blogu):

A to je asi vše, moc jsem toho za deset let neudělala.

Složka s inspirací (ještě se mám hodně co učit):

Co se týče mého vybavení, kupovávala jsem hroty k perům ve starožitnostech vedle gymnázia. Nějaké mám také po babičce, nějaké jsme koupila ve výtvarných potřebách nebo obchodech se suvenýry. V jednu dobu byla dokonce kaligrafie velmi populární, takže se pera, inkousty a knihy sháněly snadno.

Nebojte, od pondělka zase začnu spamovat s tím, co nosím :)

S láskou

Víta